Vendula N.

Předposledí jméno na cestě k dokončení mé básnické sbírky "Famme Fatales". Právě dopsáno. Ještě mi ani nezaschl inkoust na papíře.

Jsou květiny, které by měl člověk spatřit během pravého poledne.
Protože tehdy jsou rozkvetlé a díky své kráse nezranitelné.
A také ty, které sotva odhalí pár lístků svého květu.
Neboť jsou čistější, než hodno je tomuto světu.

Jsou květiny, pro které brodil bych se sněhovou závějí.
V mrazu, v bouřce, v Adamově rouše.
A také ty, pro které stojí zato zemřít.
Jen přivonět a usnout navždy.

Jsou květiny, které uvadly v zapomnění.
I když je vídám v lecjaké zahradě.
A také ty, na vlastním rovu.
Pro ty já chtěl bych
zrodit se znovu.